Golden Horizon

Štítek: nakup zlata

  • Proč teď tolik lidí nakupuje zlato?

    Proč teď tolik lidí nakupuje zlato?

    Zlato v nejisté době?

    Již od počátku dějin je zlato symbolem bohatství. A dodnes platí, že čím vyšší panuje nejistota, tím více se lidé upínají k tomu, co je stabilní a známé. Zlato si tak dlouhodobě drží pověst bezpečného přístavu. Staré finančnické moudro říká, že „část majetku by měla být ve zlatě“. Není to akademická poučka, je to selský rozum. Když se v minulosti trhy otřásaly, zlato často pomohlo „vyrovnat“ nepříjemné propady jinde. Neznamená to, že roste každým dnem, ale v krizích se umí chovat stabilněji než řada jiných možností. Analýzy Standard Chartered ukazují, že v řadě minulých šoků (od roku 2008 po pandemii) dopadalo zlato lépe než akciové indexy. A i kdyby mělo být opravdu zle, kus zlata lze vždy dát do kapsy a směnit jej kdekoliv na světě.

    Hodnota zlata na vzestupu

    Máte i vy dojem, že dnešní svět a společnost možná směřuje k budoucnosti, která nebude zrovna růžová? Pak je možné, že i pro vás má smysl pořídit si kus zlaté jistoty, na kterou je spoleh i když se vše otřásá v základech. Stejný pocit mělo v roce 2025 mnoho lidí. Podle World Gold Council byl 3. kvartál 2025 historicky nejsilnějším čtvrtletím poptávky po zlatě. A tento zájem nehnali pouze drobní investoři. Celosvětovou nervozitu pocítili i velké instituce. Centrální banky různých světových států nakoupili zhruba 220 tun zlata jen v období červenec–září a za leden–září se dostaly na 634 tun. Je tedy zřejmé, že nejde o pouhou zlatou horečku. I největší hráči tuší, že budoucnost je nejistá. A štěstí v takových časech přeje připraveným.  Od roku 2015 do 2024 i díky tomu dosáhlo zlato průměrného ročního výnosu přesahujícího 6 %. Takové zhodnocení na spořících účtech těžko najdete.

    Kus jistoty na dlani

    Není divu, že poptávka po zlatě roste právě teď, na podzim roku 2025. Poslední měsíce přinesly celou řadu krizí. Ať už jde o pokračující konflikty na Ukrajině či v Gaze, napětí v Evropě nebo nevypočitatelná politika USA, nejistoty jen přibývá. Svůj kousek zlata si proto teď kupuje čím dál více rodin. A nejde při tom jen o odborníky, kteří jsou ponoření do grafů a tabulek. Mnoho lidí chce využít příležitosti dříve, než bude zlato příliš drahé. Pořídit si svou vlastní zlatou “cihličku” je totiž překvapivě snadné. Lze ji buď rovnou zakoupit nebo si na ni “naspořit” například se Zlatou jistotou od Golden Horizon. Lidé si takto posílají pravidelně stanovenou částku a nakupují si tak pomyslný kousíček zlata každý měsíc. Když takto nastřádají cílové množství, obdrží vlastní kus zlata, který už si mohou skutečně odnést domů. Tento způsob je tedy ideální například pro rodiče či prarodiče, kteří chtějí předat svým potomkům něco skutečně hodnotného. Kousek zlata, které je nejen krásné, ale přináší i kus jistoty a bezpečí. Ať už nás v budoucnu potká cokoliv.

  • Proč zlatým mincím věříme už tisíce let

    Proč zlatým mincím věříme už tisíce let

    Prostředek směny

    Představte si pradávný obchod. Vy máte kozu, já sekeru, tak je pojďme vyměnit. Ale co když zrovna sekeru neužijete? A nebo když je vaše koza mnohem cennější? Výměnný obchod narazil na svůj limit v nemožnosti dělení. Půlka sekerky je k ničemu a půlka kozy už žádné mléko nenadojí. Aby se společnost mohla rozvinout, bylo potřeba najít něco, co se dá snadno dělit aniž by ztratilo hodnotu. Něco snadno přenositelného a hlavně něco na čem se všichni shodnou. Oko lidstva padlo na krásný a zároveň málo dostupný žlutý kov. A ten dal vzniknout naší civilizaci.

    Lesk zlata působil skoro kouzelně. Časem nečernalo, neztratilo barvu a zůstalo stejně krásné i po stovkách let. A při tom se dal jeden jeho kus rozdělit na dva a oba měli stále stejnou kvalitu. Vždyť je stačí zahřát a spojí zase zpět. Právě tak se zlato objevilo jako prostředek směny ve všech dávných kulturách, které daly základ i té naší. Ať už se podíváte do starověkého Sumeru, Egypta či Indie, všechny spojuje společná víra ve zlato a jeho hodnotu. A ta v nás tak žije od nepaměti.

    První zlaté mince

    Dalším krokem na cestě lidstva bylo vytvořit z našeho milovaného kovu něco, co má jasný tvar i hmotnost. A co je jednodušší, než zmáčknout kousek zlata a vytlačit do něj tvar či nápis? Tak nějak vznikly první mince. Ty nejstarší objevené pocházejí asi ze 7. století před naším letopočtem a byly raženy v Lýdii, což bylo království na území dnešního Turecka. Tehdy vládce Kroisos nechal razit mince z elektronu, přírodní směsi zlata a stříbra. Tyto mince byly přelomové, protože měly jasně stanovenou váhu a hodnotu. Lidé už nemuseli složitě přeměřovat a převažovat každý kousek kovu. Od té doby se mince rozšířily po celém Středomoří a inspirovaly Řeky, Římany i pozdější evropská království.

    Bohatství v dukátech

    Jasná měna usnadnila obchod a ten kdo měl zlata mnoho, získal bohatství i moc. Všichni však spadali pod autoritu vládce. Aby na to bohatí nezapomněli, tiskli ti největší panovníci svou tvář přímo na mince. Zlaté dukáty, florény nebo solidy byly známé po celé Evropě a každý obchodník je bez váhání přijímal. U nás v Čechách se proslavily nejen stříbrné pražské groše či Tolary, ale i zlaté dukáty, které nechával razit Karel IV. v Kutné Hoře. Tyto mince měly velkou vážnost a dokazovaly sílu a prestiž českého království. Dukát se pak stal symbolem, který se udržel po staletí.

    Papír není zlato

    Postupem času začaly vznikat papírové peníze, které měly svou hodnotu jen proto, že byly kryté zlatem uloženým v trezorech. Bankovka tedy byla slibem, že si za ni můžete kdykoliv vyžádat skutečné zlato. Tato praxe vydržela až do 20. století, kdy byla postupně zrušena. Dnes už naše peníze za sebou žádné zlato nemají. Jsou to jen papírky, kryté naší důvěrou v jejich hodnotu. Jak se ale mockrát ukázalo, ta zdaleka není stálá. Historie je lemována mnoha případy, kdy i pecen chleba stál balíky papírových bankovek. Ale zlato, to svou hodnotu vždy drželo i v těch nejtěžších chvílích.

    Teprve když držíte v ruce svou vlastní zlatou minci, poznáte ten pocit. Není to jen kov. Je to ryzí kus historie. Zadíváte se do jeho lesku a budete vědět, že stejně na něj koukali naši předci před stovkami i tisícovkami let. A stejně jako tenkrát jim, i nám přináší směs obdivu, krásy, radosti i úcty. Je to něco většího a trvalejšího, než jsme my sami. Něco, co bylo před námi a zbyde po nás i našim potomkům. Pokud budeme mít sílu jim jej předat.