Štítek: uchování hodnoty
-
Zlatá mince nebo slitek: co se kupuje častěji?
Pokud tedy odhlédneme od zlatých či stříbrných výrobků, jako jsou šperky, klenoty nebo třeba zlaté hodinky, zůstanou nám především slitky, mince a medaile. Ty vycházejí ze svého hlavního účelu, což je prostředek směny. Ať už jsou to jen kousky kovu nebo nesou umělecký reliéf, klíčová je u nich spolehlivá pravost. Proto si všechny prestižní slévárny dávají záležet na tom, aby prokazatelně garantovaly, že jsou skutečně ryzí. Zajišťují typické balení, vtiskávají mu své symboly a přidávají certifikace. Vždy je tedy rozumné ponechat si vše v originálním obalu i s doprovodnou dokumentací.
Zlaté slitky
Prestižní švýcarská slévárna PAMP Suisse, jejíž produkty najdete i v naší nabídce, garanci pravosti dotáhla ještě dál. Poskytuje totiž systém VERISCAN. Zjednodušeně řečeno jde o otisk kovového povrchu – něco jako otisk prstu, který má každý slitek jedinečný. I když je povrch zdánlivě hladký, v mikroskopickém měřítku má miliony drobných nepravidelností, které nejde napodobit ani při dokonalém odlití. Při výrobě se slitek naskenuje a uloží do databáze PAMP. Uživatel pak může pomocí mobilní aplikace VERISCAN (nebo čtečky u obchodníka) ověřit jeho autenticitu. Ověření trvá pár sekund a nevyžaduje žádné poškození obalu ani vážení.
Slitky jsou v podstatě malé i velké plíšky nebo dokonce zlaté cihličky. Obvykle po nich sáhnou lidé, kteří si tvoří svou zlatou rezervu. Zaberou málo místa, snadno se skládají a člověk přesně ví, kolik gramů má v trezoru. I když jde “jen” o kus zlata či stříbra, i slitky mohou nést krásné motivy. Příkladem je edice Konzervatoř Evropy věnovaná českému skladateli Josefu Myslivečkovi či Lady Fortuna od PAMPu.
Zlaté medaile
Komu ale opravdu záleží na estetické a symbolické hodnotě, obvykle sahá spíše po medailích a dukátech, které nesou umělecký motiv, reliéf a příběh. Nemusí jít rovnou o trofej ze soutěže. Zlaté či stříbrné medaile se vydávají na počest mnoha událostí nebo historických osobností. Vyrábějí se z ryzího kovu, často v limitovaných sériích, a vydávají je jak státní mincovny, tak soukromé rafinerie. Každá medaile má svůj certifikát s uvedením hmotnosti, ryzosti a výrobce. Lidé si je pořizují jak pro sběratelské účely, tak jako památku nebo dárek – třeba k narození dítěte, výročí, svatbě nebo k významnému jubileu. Medaile totiž působí osobněji. Je to tedy forma zlata, která nestojí jen na číslech a certifikátech, ale hlavně na emocích a příběhu, který s ní člověk spojuje.
Zlaté mince
Kdo chce v ruce držet opravdový kousek historie, tak zvolí mince. Stejně jako slitky či medaile představují přesně dané množství ryzího zlata, ale na rozdíl od nich mají svůj nominál a jméno země, která je vydává. To znamená, že jsou oficiálním platidlem se stanovenou nominální hodnotou, například 5 dolarů. Ta ale samozřejmě neodpovídá hodnotě skutečné. Je čistě formální a v běžném oběhu se mince nepoužívají. Tento status jim dává jasnou identitu a právní rámec: mají určený původ, rok ražby i výrobce, což usnadňuje jejich evidenci, pojištění nebo pozdější výkup. Může také zjednodušit jejich převoz do některých zemí, protože se nedeklarují jako komodita, ale jako platidlo. Většina zlatých mincí na trhu vzniká pod hlavičkou malých států, jako je třeba ostrovní Niue. Ty totiž umožňují zahraničním mincovnám razit mince pod jejich jménem a při tom jim zaručit status oficiální měny. To dává rubové straně zlatých či stříbrných mincí nádech exotiky i vážnosti. Na své lícové straně pak mince nesou různé umělecké reliéfy, jako třeba Český lev. Kombinují tak výhody obou světů – jednoduchou obchodovatelnost slitku a symbolickou hodnotu medaile.
Co tedy lidé nejvíce nakupují?
Jak vyplývá z našeho článku, záleží nejvíce na účelu. Nejvíce zlata a stříbra se prodá ve slitcích. Ty si pořizují lidé, kteří chtějí mít co nejvíce zlata za danou cenu. Jsou jednoduché, přehledné a dají se snadno počítat podle gramáže. Když někdo ukládá větší částku třeba v desítkách nebo stovkách gramů, sáhne obvykle po slitcích. Zlaté mince tvoří druhou největší skupinu. Často si je vybírají lidé, kteří hledají kombinaci hodnoty a estetiky. Chtějí mít kousek kovu, který je snadno obchodovatelný a zároveň nese příběh, motiv nebo symbol. Medaile mají naopak největší osobní přesah. Nejsou oficiálním platidlem, ale často se dávají jako dárek nebo památka.
Nakonec ale tolik nezáleží na tom, jestli váš kousek drahého kovu má tvar obdélníku nebo kruhu. Důležité je, že v sobě nese něco trvalého, co neztrácí lesk ani po desítkách let
-
Proč se vyplácí kupovat zlato?
Zlato od starověku po současnost
Když se podíváme zpátky do historie, zjistíme, že zlato bylo pro lidi vždycky symbolem jistoty a bohatství. Papírové peníze se mění, měny přicházejí a odcházejí, ale zlato tu zůstává. Nejlépe je to vidět s odstupem času. Představte si, že v ruce držíte jeden slitek z nabídky Golden Horizon o váze trojské unce (31,1 gramu) a ocitnete se ve starém Římě. Co byste si za něj mohli pořídit? Právě tolik by vás stála kvalitní tóga, tunika a obuv vhodná do nejvyšší společnosti – tedy oblečení, ve kterém jste s klidem mohli předstoupit před císaře. S tím samým slitkem byste pochodili i o tisíc let později. Za úplně stejné množství zlata byste ve středověku nakoupili kabátec, plášť i vysoké boty, tedy garderóbu královského dvořana. Hodnota toho samého slitku je dnes přes 85 000 Kč. Za tuto částku snadno pořídíte kvalitní košili, značkový oblek, opasek i polobotky, tedy společenský oděv, ve kterém můžete s klidným srdcem předstoupit před pana prezidenta nebo vystoupit u řečnického pultíku v OSN. A ten, kdo si toto uvědomuje, chápe, proč je zlato ideální dárek pro naše potomky. I malým kouskem zlata jim totiž darujeme velké možnosti do budoucnosti.
Když peníze slábnou, zlato sílí
Zlato si zkrátka poctivě drží svou hodnotu a dokonce přináší zisky. Na rozdíl od dnešních peněz jej nejde jen tak vytisknout na papír nebo převést na jedničky a nuly. To je vidět obzvlášť v posledních dekádách. Každý dnes ví, jak se ceny kolem nás zvedají. V devadesátých letech stál bochník chleba pár korun, dnes už zaplatíme čtyřikrát tolik. Podobně máslo, pivo, maso… Tisícikoruna, za kterou jsme dřív naplnili nákupní košík, dnes sotva pokryje několik položek.
Český statistický úřad uvádí, že od roku 1993 ztratila koruna více než dvě třetiny své kupní síly. Vinu na tom nese inflace, která každý rok ukousne větší či menší kus hodnoty České koruny. Zlato, ač je to měkký kov, se dokáže jejím zubům bránit. Průměrná inflace za rok 2024 byla podle ČSÚ 2,4 % (publikováno v lednu 2025). Roční reálné výnosy zlata v Kč po odečtení české inflace ale dosáhly v letech 2014–2025 průměrné výše +3,49% ročně. A to je už pěkný zisk.
Se zlatem až na kraj světa
Jak moc tedy zlato roste? Abychom pocítili jeho sílu, stačí nám se ohlédnout o dvacet let zpět. Abychom jen neházeli abstraktními pojmy, přepočítali jsme cenu zlata na komoditu, kterou všichni dobře známe – na benzín. Vraťme se teď znovu k našemu jedno uncovému zlatému slitku. Ten, kdo by ho v roce 2005 prodal, obdržel by asi asi 10 600 korun. Za tuto částku bylo v tehdejších cenách možné nakoupit asi 375 litrů benzínu. Kdybychom ho postupně natankovali do auta se spotřebou kolem 8 litrů na 100 km, mohli bychom dojet třeba do Turecka a zpět. To už je kus cesty. A kolik by za stejný slitek bylo dnes? Při ceně kolem 85 000 Kč bychom při dnešních cenách natankovali 2 350 litrů benzínu. S takovou zásobou by se to samé auto dostalo přes celé Rusko a Čínu a kdyby tam šlo dojet autem, vystačilo by to až do Japonska. Zní to neuvěřitelně?
Ve skutečnosti by za unci zlata zbylo nejen dost paliva na cestu do Japonska ale i na celou trasu zpět domů do Česka.
Až budete v ruce držet svojí vlastní zlatou unci, tak si na toto srovnání vzpomeňte. Kam za ní dojedete za dalších 20 let později? A co teprve vaše děti nebo vnuci? Jaké cesty nám budoucnost přinese, to nevíme. Jisté je ale to, že se zlatým slitkem se každý dostane dál. Tak je tomu dnes, tak tomu bylo před staletími a stejně to bude platit i nadále.
-
Proč zlatým mincím věříme už tisíce let
Prostředek směny
Představte si pradávný obchod. Vy máte kozu, já sekeru, tak je pojďme vyměnit. Ale co když zrovna sekeru neužijete? A nebo když je vaše koza mnohem cennější? Výměnný obchod narazil na svůj limit v nemožnosti dělení. Půlka sekerky je k ničemu a půlka kozy už žádné mléko nenadojí. Aby se společnost mohla rozvinout, bylo potřeba najít něco, co se dá snadno dělit aniž by ztratilo hodnotu. Něco snadno přenositelného a hlavně něco na čem se všichni shodnou. Oko lidstva padlo na krásný a zároveň málo dostupný žlutý kov. A ten dal vzniknout naší civilizaci.
Lesk zlata působil skoro kouzelně. Časem nečernalo, neztratilo barvu a zůstalo stejně krásné i po stovkách let. A při tom se dal jeden jeho kus rozdělit na dva a oba měli stále stejnou kvalitu. Vždyť je stačí zahřát a spojí zase zpět. Právě tak se zlato objevilo jako prostředek směny ve všech dávných kulturách, které daly základ i té naší. Ať už se podíváte do starověkého Sumeru, Egypta či Indie, všechny spojuje společná víra ve zlato a jeho hodnotu. A ta v nás tak žije od nepaměti.
První zlaté mince
Dalším krokem na cestě lidstva bylo vytvořit z našeho milovaného kovu něco, co má jasný tvar i hmotnost. A co je jednodušší, než zmáčknout kousek zlata a vytlačit do něj tvar či nápis? Tak nějak vznikly první mince. Ty nejstarší objevené pocházejí asi ze 7. století před naším letopočtem a byly raženy v Lýdii, což bylo království na území dnešního Turecka. Tehdy vládce Kroisos nechal razit mince z elektronu, přírodní směsi zlata a stříbra. Tyto mince byly přelomové, protože měly jasně stanovenou váhu a hodnotu. Lidé už nemuseli složitě přeměřovat a převažovat každý kousek kovu. Od té doby se mince rozšířily po celém Středomoří a inspirovaly Řeky, Římany i pozdější evropská království.
Bohatství v dukátech
Jasná měna usnadnila obchod a ten kdo měl zlata mnoho, získal bohatství i moc. Všichni však spadali pod autoritu vládce. Aby na to bohatí nezapomněli, tiskli ti největší panovníci svou tvář přímo na mince. Zlaté dukáty, florény nebo solidy byly známé po celé Evropě a každý obchodník je bez váhání přijímal. U nás v Čechách se proslavily nejen stříbrné pražské groše či Tolary, ale i zlaté dukáty, které nechával razit Karel IV. v Kutné Hoře. Tyto mince měly velkou vážnost a dokazovaly sílu a prestiž českého království. Dukát se pak stal symbolem, který se udržel po staletí.
Papír není zlato
Postupem času začaly vznikat papírové peníze, které měly svou hodnotu jen proto, že byly kryté zlatem uloženým v trezorech. Bankovka tedy byla slibem, že si za ni můžete kdykoliv vyžádat skutečné zlato. Tato praxe vydržela až do 20. století, kdy byla postupně zrušena. Dnes už naše peníze za sebou žádné zlato nemají. Jsou to jen papírky, kryté naší důvěrou v jejich hodnotu. Jak se ale mockrát ukázalo, ta zdaleka není stálá. Historie je lemována mnoha případy, kdy i pecen chleba stál balíky papírových bankovek. Ale zlato, to svou hodnotu vždy drželo i v těch nejtěžších chvílích.
Teprve když držíte v ruce svou vlastní zlatou minci, poznáte ten pocit. Není to jen kov. Je to ryzí kus historie. Zadíváte se do jeho lesku a budete vědět, že stejně na něj koukali naši předci před stovkami i tisícovkami let. A stejně jako tenkrát jim, i nám přináší směs obdivu, krásy, radosti i úcty. Je to něco většího a trvalejšího, než jsme my sami. Něco, co bylo před námi a zbyde po nás i našim potomkům. Pokud budeme mít sílu jim jej předat.
